Základní práce s (Postgre)SQL

• TAB – doplnění klíčového slova nebo identifikátoru
• 2x TAB – seznam možností, které lze doplnit
• up/down – procházení historie příkazů
• Ctrl+R – prohledávání historie
• Ctrl+C – zrušení aktuálně zadávaného příkazu

• \e – spustí externí editor (vhodné pro psaní dalších SQL dotazů)
• \i <soubor> – načte SQL příkazy ze souboru a provede je
• \d – vylistuje všechny tabulky, pohledy, indexy
• \d <objekt> – vypíše podrobnosti o daném objektu (např. tabulce)
• \? – zobrazení nápovědy
• \c <databaze> – přihlášení do jiné databáze
• \q – ukončení klienta

• smallint – 2 bytové celé číslo se znaménkem (-32768 až +32767)
• integer nebo int – 4 bytové celé číslo se znaménkem (-2147483648 až +2147483647)
• bigint – 8 bytové celé číslo se znaménkem (-9223372036854775808 až 9223372036854775807)
• NUMERIC(pocet-cifer,pocet-desetin-mist) – slouží k práci s čísly s přesně definovanou přesností. pocet-cifer udává celkový počet cifer v daném čísle (před i za desetinnou čárkou), pocet-desetin-mist udává počet cifer za desetinnou čárkou. Např. NUMERIC(6,2) umožňuje přesně pracovat s čísly ve tvaru 1234.56. Přesnost operací je u tohoto datového typu vykoupena pomalejší prací s těmito hodnotami.
• real, double precision – typy odpovídající číslům s plovoucí řádovou čárkou podle normy IEEE 754, tj. typům float a double z jazyka C. U těchto datových typů není zaručena přesnost a nejsou proto vhodné pro ukládání dat, kde na přesnosti záleží, typicky u finančních operací. Ale díky přímé podpoře hardwaru jsou operace s hodnotami v těchto sloupcích relativně rychlé.
• varchar(n) – řetezec proměnlivé velikosti mající maximálně n znaků
• char(n) – řetezec pevné velikosti mající právě n znaků (chybějící znaky jsou doplněny mezerami)
• text – text libovolné velikosti (specifikum PostgreSQL)
• boolean – dvouhodnotový datový typ
• date, time, timestamp – datové typy pro reprezentaci data, času a data+času

Mimo hodnot, které jsou specifikovány danými typy, můžou (pokud není uvedeno jinak) sloupce obsahovat i hodnotu NULL, která představuje ,,neznámou'' nebo ,,nedefinovanou'' hodnotu.

Aby se předešlo problémům s chybně zadanými daty, je možné definovat dodatečné podmínky, které musí hodnoty v daném sloupci splňovat. Slouží k tomu následující modifikátory:

• NOT NULL – daný sloupec nesmí obsahovat hodnotu NULL (proč je NULL zlo, bude vysvětleno na přednášce)
• UNIQUE – udává, že hodnoty v daném sloupci musí být unikátní (tj. nesmí se opakovat)
• PRIMARY KEY – určuje, že daný sloupec je primární klíč, tj. umožňuje jednoznačně identifikovat daný řádek (odpovídá UNIQUE NOT NULL)
• DEFAULT hodnota – definuje implicitní hodnotu pro daný sloupec, pokud není uvedeno, bere se jako implicitní hodnota NULL
• CHECK podminka – určuje podmínku, kterou musí hodnota v daném sloupci splňovat

Lze definovat omezení i pro více sloupců současně. Zejméná je to dobré u těchto omezení:

• UNIQUE (sloupec1, ..., sloupecN) – udává, že hodnoty v daných sloupcích musí být unikátní (tj. nesmí se opakovat)
• PRIMARY KEY (sloupec2, ..., sloupecN) – určuje, že dané sloupce tvoří primární klíč, tj. umožňují jednoznačně identifikovat daný řádek
• CHECK podminka – umožňuje deklarovat podmínku, platící pro více sloupců

Příklad:

CREATE TABLE zamestnanci
(jmeno varchar(30) PRIMARY KEY,
 vek int NOT NULL CHECK (vek > 0),
 plat numeric(8, 2) NOT NULL CHECK (plat > 8000),
 uvazek NUMERIC(3, 2) NOT NULL DEFAULT 1 CHECK ((uvazek > 0) AND (uvazek < 2)),
 funkce varchar(20));
CREATE TABLE domy
(ulice varchar(40),
 cislo_popisne int CHECK (cislo_popisne > 0),
 mesto varchar(20),
 pocet_obyvatel int,
 PRIMARY KEY (ulice, cislo_popisne, mesto));

PostgreSQL obsahuje navíc dva typy serial a bigserial, které svým rozsahem odpovídají int a bigint a fungují jako automaticky inkrementované počítadlo, tj. pokaždé, když je do tabulky vložen nový řádek, je danému atributu přiřazeno nové číslo. Toto má praktické uplatnění zejména při automatickém generování identifikátorů. Technicky oba dva typy představují syntaktický cukr. Pokud vytvoříte tabulku:

CREATE TABLE foo
(bar serial);

Vytvoří se tzv. sekvence pojmenovaná foo_bar_seq (sloužící jako počítadlo), typ serial se převede na int a hodnoty danému sloupci jsou přiřazovány pomocí DEFAULT. Takže výše zmíněný zápis je ekvivalentní:

CREATE SEQUENCE foo_bar_seq;
CREATE TABLE foo
(bar int NOT NULL DEFAULT nextval('foo_bar_seq'));